Drabble sosací [4. část]

18. června 2017 v 1:59 | Akumakirei |  Drabble
Tříštící se svět
[13] Mozkobouření
fandom: Originální

"nelze ukazovat," věřila - "hele," křičel nadšeně, "vůbec se nepotřebuju nadechnout" - ona potřebovala - "nejsou naše pravidla pitomý, ségra?" - "musíme chránit," slyšela se - "pořád jenom zákazy!" - "jsi tvrdá," přidala Vera - "ty lehkomyslná" - "zapšklá" - "nehádejte! a půjdeme zase plavat spolu," žadonil - "nesmíš předvádět" - "proč, proč?!" - "kolikrát jsem říkala," nepamatovala - Vero - "pusť" - "nemůžu," chrčela - "dospěl" - a nebyl dospělý - Benny, Benny... - studilo - "Benny! Proboha, Benny!"

"Dýchej!" Viděla nad sebou Veřiny neúprosné oči a cítila pot vlastního těla.
Dýchej! zaznělo v hlavě. Cosi drtila v pravačce na prach -
"Promiň," šeptala sestra a svět se náhle vyjasnil. Ten den ji poprvé zhypnotizovala.
Spolu porušily své druhé pravidlo.



Sladké sliby
[14] Věno
fandom: Sňatky z rozumu

Chtěla Nedobyla nenávidět kvůli Pecoldům, tedy ho nenáviděla. K čertu s jeho jiskrnýma očima a hrubými způsoby, ona si může vybírat! Docent Schönfeld byl veskrze nepraktický člověk, ovšem jeho sliby platily a dcery nepochybovaly. Laura obdržela tisíce pro svého Helebranta. Marie věřila v totéž. Pád banky ji netrápil; měli pozemky, peníze - a ona především měla slovo (nepraktického) otce.

Postupně nezbylo nic.
"Mrzí mě to, Marie," naříkal Schönfeld.

Už nemohla vybírat a Nedobyl natahoval své silné ruce. Nepožadoval věno, naopak nabízel docentovi apanáž. Ač nerada, souhlasila.
Z rodného domu si nakonec místo peněz odnesla otcovu knihu Základ filosofie individuality a strach.


Myška v pasti
[15] První kontakt
fandom: Howlův kráčející zámek

Hřejivé oči, hrající ledově modrou.
Růžový kabátec. Ani stopa po zženštilosti.
Horkem sálající ruka, propalující látku jejích neforemných šatů.
Nespatřila dosud hezčího muže.
...krade dívkám srdce, hleslo v ní.
Vystoupali společně nad střechy domů a ona kráčela, omámená melodickým hlasem i slunečními vlasy, uvězněná mezi hradbami teplého ledu. Jednotvárnost cest z jejího obchůdku do sestřina, ať už s mírem nad hlavou či válkou, se porušila.
Proč hleděl na ni? Proč ji chytil?
Neočekávala, co nebylo pro ni; dobrodružství a srdce oživující schůzky ve stínu uliček, neočekávala -
Kouzelný úsměv, silná ramena. Proč..
Nemohla jinak. Náhle se necítila jako šedá (hnědá) myška.


Vyzrálé sousto
[16] Plán B
fandom: Christina

Přijela. Lačná po placení dávných účtů, odporná svojí dokonalou maskou. Viděl výsměšný škleb jejích rudých úst, lascivní pohupování boků, slyšel spokojené vrnění nažrané kočky. Jenže tahle kočka ke žrádlu teprve přišla. A žrádlo, tak to je on.
Pojď, zlato, projedem se spolu pod noční oblohou, se stáhnutou střechou a leskem na rtech vypadá svět oukej...
Otevřela dveře a on těžce nastoupil, ani zamlada by do ní nenaskočil, natož dneska, osmdesátiletý stařec, kam všechny ty dny - George, jeho sestra, Leigha, pryč, všechno pryč, jen on - čas vypršel, tentokrát není kam zdrhat jako minule.
Zbyl poslední.
A Christina konečně dojela na východ.


Na ostří nože
[18] Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
fandom: Shokugeki no Souma

Maso naklepat, mřížku narýhovat, nakrájet drobně cibuli, naložit hovězí.
Řádně uložit.
Obojí orestovat, poté omáčka. Pracoval automaticky, podvědomě tušil míry; čas a sůl a víno a... Nůž mu obratně tančil v prstech, pánev v ruce - představení úžasného, sebejistého mága. Vůně se mísily ve vzduchu, prskaly, vybuchovaly. Diváci napětím nedýchali.
Nevnímal je. Ani si nevybavoval množství soubojů s tatíkem, když spolu vařili před zraky ostatních a snažili se vyšperkovat svůj pokrm nad dílo druhého. 488? 499? Víc?
Stejný počet proher.
Teď však jizvy z dětských tréninků mizely. Rány se zacelovaly.
Tohle Shokugeki je brnkačka. Jistá výhra.
Jen jednou porazit i tátu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama