(Prostý občan)

9. března 2017 v 19:33 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Až se někdy zeptáš, kdo jsem byl,
usměji se, než odpovím a obrátím
se k slunci vytesanému do skal
Němý svědek jsem byl,
______pozorovatel,
____________všudybyl

To všechno jsem a všechno budu
dál v kouzelně krásném šerosvitu,
co naše lesy propouští.
Obyčejný a šedý,
prost starostí
- i hněvu -
to všechno jsem byl a být jsem chtěl.
Pokoře jsem se tak naučit směl.


Poznámka: Psáno (čti zbrkle rychle načmrkáno) nesoutěžně do mise na konoze o aktuální hodnosti. To jen abyste věděli, že žiju :) Ale ze starostí příliš netvořím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 strigga | 11. března 2017 v 22:32 | Reagovat

To je hrozně krásný. Takový.. Čapkovský. Mám tuhle civilnost moc ráda. :)

2 Akumakirei | Web | 12. března 2017 v 22:42 | Reagovat

[1]: Čapkovský prý... ach, až moc mě chválíš :) Chtěla jsem vyjádřit onu obyčejnost, která může být naopak velmi krásná, ačkoliv je tak prostá a pro některé až nudná. I ona má svoje kouzlo, tedy alespoň pro mě vždy měla, proto si jí dost všímám. Děkuju, udělalas mi velkou radost ^^

3 Sisi | Web | 9. července 2017 v 10:43 | Reagovat

Básně mám moc ráda, akorát pro mě není lehké je psát a je to asi i znát, zato u tebe... nádhera. :-) Určitě se sem budu vracet, vypadá to tady na pěkný počtení :-D

4 Akumakirei | 17. července 2017 v 1:40 | Reagovat

[3]: Ono je hlavně potřeba se jich tak nějak nebát, pak určitě jdou :) Děkuji velice, snad se bude líbit i dál! ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama