Leden 2017

Pokácej strom

30. ledna 2017 v 19:28 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Mám pokácet strom
co zpupně do výše se tyčí
k ničemu není
- jen všechno ničí -


Vždyť lidem se to příčí!


tvrdí, jak na mě zlobně křičí
a sekeru do ruky tisknou
člověku neumícímu nic
člověku, co jen ničí
a jeho práce se mu příčí.


/

Na kusy

18. ledna 2017 v 12:31 | Akumakirei |  Na téma Naruto
Jak moc věříš ve svůj sen?

Na světě je spousta dnů.
Na světě je spousta lidí.
A dny kráčejí, jeden přes druhý, tlačí se dopředu, jen vpřed, vpřed, poraž toho před sebou, možná tam vpředu něco je a možná není začátek nikde, je jen dlouhý úzký tunel, ve kterém se mačkáme, tiskneme k sobě a nedýcháme.
Možná je tam vpředu někde značka; jen tak zapíchnutá u zdi toho nekonečně pustého tunelu a bílá šipka na oprýskané ceduli ukazuje, že se máme vrátit, zase obrátit a zkusit to druhou stranou. Nejít do tmy Dál.
Jít do tmy Za námi.
A zjistit, že celý svět je jeden velký, nekonečný kruh.
Víš... na světě je spousta...

Továrna na sny

4. ledna 2017 v 1:08 | Akumakirei |  Na téma Naruto
Jak poznáš, že se někdo uvnitř rozpadá?
Foukneš mu do ucha a on odskočí.

"Mami, proč jsi tak unavená? Mami."
"Cože? Ale to se ti jen zdá, broučku. To se ti jen zdá."

Jak najdeš poklad, když nemáš nápovědu?
Nadechneš se větru.

"Mami. Mami. Toho medvídka... nepotřebuju. Mám jich hodně. A jsem už velká."
"Ale vždyť je tak pěkný, zlatíčko, aspoň v pokojíku nebude ostatním medvídkům smutno a poslechnou si nová vyprávění, určitě už od sebe všechno znají. A tátovi by se jistě líbil. Ještě tuhle mašli do vlasů, co říkáš? Líbí se ti? Mně moc."