Leden 2016

Převtělení

31. ledna 2016 v 2:12 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Potkali jsme se
možná dnes a možná včera
možná před rokem
a možná
- možná -
na jaře
to když rozkvétala poupata
růžová jako tvoje líce.
Chtěl jsem vysvobodit ruce
z okovů a sáhnout si
na hedvábnou kůži.
Nabídla ses.

Rozbito na střepy

21. ledna 2016 v 18:53 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Měli jsme sny a koukali na nebe
bylo to lepší, než hledět před sebe
popíjet víno a ladit frekvence
jenže teď hledíme
(jen potupná sekvence)
znovu
- přes sebe.

Život je změna

17. ledna 2016 v 20:24 | Akumakirei |  Originální tvorba
Život je změna. Tak se to přece říká, ne? Když si ráno oblečete pro vás netypický rudý pulovr, udivenému okolí stačí jen nahlásit "život je změna", lidé si pomyslí své a všichni jsou spokojení. Někteří vás dokonce pochválí a postesknou si, že by také rádi svůj živůtek krapet obměnili, jen není čas, chuť a odvaha. Odvaha!
Stačí svůj zaběhlý stereotyp vyhodit z okna, zamávat mu na šťastnou cestu a místo klasického (většinou lidí propagovaného) televizního večera skočit pro barvu, štětku, noviny a vymalovat si pokoj třeba na žluto, nebo modro, šedo. Jen tak. Pro lepší pocit a pohodu.

Sprav mě

12. ledna 2016 v 22:58 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Inspirace instrumentální Asith Perera - Fix me

Bylo nám zatěžko snažit se
mluvit
dýchat
chodit
kýchat
smát se

Sprav mě

Princezna

12. ledna 2016 v 1:47 | Akumakirei |  Originální tvorba
Přehrabovala jsem se starými papíry a hledala jednu konkrétní věc, bohužel jsem ji nenašla. Místo ní jsem však našla doslova roztrhaný cár papíru s obsahem, u kterého snad i váhám nad svým autorstvím. Ale ano, nakonec bude moje (doufám). Jen to musí být snad ještě tak z roku 2008.
Je to krkolomný sloh vyjadřující jedinou smutnou myšlenku. Tak abych ji zase někde nezaložila a neztratila.
Styl jsem se pokusila mírně upravit. Navíc jsem skoro nic nepřidávala.

Princezna
Byla princezna, které řekli: "neplač!" Ale ona plakala dál.
Byla princezna, které řekli: "mluv!" Ale ona neřekla ani slovo.

Miniaturky

8. ledna 2016 v 4:54 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Aneb rádoby haiku.
Předně všechno nejlepší do nového roku ^^ Už jsem tu ve vánočním příspěvku zmiňovala svoje velké nadšení z nové, nenadále se objevící chuti do psaní jedné obsáhlejší věci - (a k tomu ještě šuplíkové) fanfikci na Naruta.
Popravdě jsem čekala, jak dlouho mi to nadšení vydrží. Jenže ono překvapilo a dodnes se mě nepustilo.
Čekám dál.
Nevím, jestli tu věc kdy zveřejním, je to jen nesmyslný experiment do šuplíčku kradoucí mi čas na mnohem důležitější učení se na zkoušky. Neumím se odtrhnout a už mám popsáno přes třicet stran.
Jelikož se však jedná o experiment, zkusila jsem do děje vložit něco, s čím jsem ještě nikdy nepracovala - deníkové záznamy. Myslím, že až budu práci kompletovat, stejně vezmou za své.
A mezi ty deníkové záznamy bych chtěla vložit haiku (a možná zůstane jen u haiku). Jenže já haiku nikdy nepsala a popravdě u nás ho umí málokdo. Takže s pokyny z wiki a předpokladem, že píšu za povídkovou osobu, která je rovněž moc neovládá, jsem je zkusila.
Už jen kvůli králíkovi by mě mrzelo, že by nikdy neuviděla světlo tohoto blogu. Tak sem dávám alespoň je - s tím, že navazují na náladu a děj povídky, takže jsem musela kouzlit i s tím.