Září 2010

La chanson de la rue - 6/ Na vlnách PLO

26. září 2010 v 16:03 | Akumakirei |  Povídka La chanson de la rue
Viděla jsem spoustu věcí.
Stále nemůžu popřít,
že si tě pamatuju.
Ano, vzpomínám si na věci, které´s mi dělal.
- Emilie Autumn (Remember)

Pokud kdy Kakashi v životě něčeho litoval, byla to tahle noc. Nejenže to Španělka neustála a vyzvracela se u paty schodiště, rozbila si ret, když přecházela práh pokoje a nějakou náhodou to vzala přes stolek; to všechno by ještě zvládl. Ale že se s ním chtěla líbat s pusou od zvratků, krve a dechem rozkládající se mrtvoly, dokonce se ho snažila vysvlékat s těmi příšerně dlouhými, lacině rudými nehty, které si o něho brousila jako kočka o strom - to už na něho bylo moc.

La chanson de la rue - 5/ Hraj hru

17. září 2010 v 19:49 | Akumakirei |  Povídka La chanson de la rue

Vyslov modlitbu, sama pro sebe.
Říká: "Zavři oči;"
někdy to pomáhá.
Jenže já mám špatné tušení,
že to, že tu je, znamená, že nikdy neprohrál.
- Rihanna (Russian Roulette)

A tak šel čas... Stálo by to za takový uvedení? Šel čas, rychlejc než bych si přál, a já se jí pořád nemoh dostat do hlavy. Šel čas a mě tak strašně žralo, že se chová chladně. Jinak než na začátku.
Prostě jen... šel čas. Šel, šel, šel...

Nalezená hime - 8. kapitola

11. září 2010 v 17:54 | Akumakirei |  Povídka Nalezená hime
Nalezená hime
8. kapitola - Minulosti, zastrč drápky

"No a takhle to nějak bylo," dokončil Kakashi vyprávění, zatímco vedle sedící Deidara na všechny jeho slova souhlasně pokyvoval hlavou a vypadal jako napodobenina hračky, do které stačí jen cvrnknout a jí se rozhýbe krček.

La chanson de la rue - 4/ Ulice lásky

11. září 2010 v 17:42 | Akumakirei |  Povídka La chanson de la rue

Máš něco, co mi chceš prodat.
Prodej svůj hřích. Jen v hotovosti!
Je něco, co mi chceš říct.
Budeš mě milovat. Počkej a uvidíš.
- Jewel (Intuition)

Svítilo mu do očí. Vážně mu odporně svítilo do očí. Zaclonil si rukou, ale teď mu zase pražilo na ni. Otočil se na druhý bok a zahrabal hlavu pod peřinu. Až poté si uvědomil tu zradu.
Venku bylo ticho. Žádní vřískající ptáci.

Já tu jsem.

9. září 2010 v 16:24 | Akumakirei |  Aktuálně
Sketch by zhuzhu

Ale ne tolik, jak bych chtěla a mohla. A asi ne tolik, jak byste chtěli vy.

Je to docela jednoduché, i když to tak nějak nedokážu pořád pochopit. Vrátila jsem se z CKS, o kterém jsem se tady zmiňovala, a nějak najednou nemám potřebu lézt na počítač. Nevím proč. Prostě se mi u něho nechce sedět, ani nemám moc velkou potřebu psát. (Což je divné, ale až nastane zkouškové období, to se mi to bude psát jedna báseň. Asi k tomu psaní vážně potřebuju adrenalin xD) A tak se tu nikde nic neobjevuje. Popravdě se mi ani do ničeho vůbec nechce. 
To by bylo zhodnocení momentálního stavu. Přejdeme k zajímavější části.