Únor 2010

Ferro ignique

21. února 2010 v 15:32 | Akumakirei |  Experimentální poezie

Sedni si, malá, tiše,
stmívá se, barvy lije malíř v číš.
Plátno štětce hladí
a šedá se nám sklání níž a blíž.

Mé šedé nic...

Slzy si setři, malá,
temnota hladí tváře vítězům.
Kdo sám se sebe leká,
ten nikdy neuniká řetězům.

Dokud, pomíjivosti, dýchám

21. února 2010 v 15:31 | Akumakirei

Splaskla tak náhle, tiše svůj život dožila.
Asi bych si měl zvyknout...
je to jen jedna bublina.

Jen jedna z mnoha.
Kolik jich bylo.
Já hrál si na
boha, neviděl, neslyšel.
Smrtelná chyba
slabošského lenocha.

Titulek je povinnou součástí článku. Ale já ztratila fantazii.

21. února 2010 v 15:17 | Akumakirei |  Aktuálně
Chtěla bych se omluvit za delší nečinnost. Má své důvody. Škola. Prázdniny. Únava. Čas. A znáte určitě pokračování... Známé výmluvy.
Asi nebudu nic přidávat další týden. Píšeme toho opravdu hodně. A navíc tu bude další časový problém.
Včera jsme měli autonehodu. Moje nervy jsou na štrot, ale na stav auta nemají. Kolik se toho může změnit v pár vteřinách... Takže se omlouvám všem, kteří čekají na nějaké další zábavné články apod. Já na to teď prostě nemám...