Listopad 2009

Útržek trpkosti

30. listopadu 2009 v 18:35 | Akumakirei |  Experimentální poezie
Skvělá
Nevěřím.
Proč soudit
malá a větší,
která je hezčí...
Bílá a černá
já neměla lepší
doma.

Prodavačky úsměvů; 2. část

26. listopadu 2009 v 19:55 | Akumakirei |  Povídka Prodavačky úsměvů
za pouhý ruky stisk bělostných dlaní

Stála tam. Zase stála tam na rohu, kde se spojovaly dva domy v jeden, a čekala. Lidé ji míjeli, zatímco se hlasitě bavili o nepodstatných věcech uplynulých dnů. Alespoň jí to tak připadalo. Šedý kouř vycházející z měděných hrnců nedalekého stánku se jí zamotával do černých vlasů, až se zdálo, že se z nich vytratily poslední jiskřičky života, jako tomu bývalo u vlasů starých žen.
Pobaveně se otočila po hlasitě volajícím prodavači. Zuřivě mával rukou a něco ukazoval dámě v překrásném kimonu. Dámě… Takovou chtěla být jako malá. Hloupý dětský sen, který se už nesplní. Žádná dáma, jenom obyčejná ženská. Ženská, která po nocích prodává své úsměvy, prodává svůj šarm. Pouhá prodavačka. Ubohá obchodnice.

Na co jít s dobou... Cry, cry, cry

22. listopadu 2009 v 1:15 | Akumakirei |  Aktuálně
Určitě jste si všimli mé aktivity v psaní povídek; využila jsem něco málo času i nečasu, navíc se rozhodla zveřejnit jednu práci z letních prázdnin...
Dlouho jsem nepřidala žádnou tu moji řeč, takové to mluvení kolem. Chybělo mi to. V realitě se musí, mrzí mě, když to takhle říkám, ale je to fakt, držet jazyk za zuby. Nemůžete říct všechno. No, to je jedno.
Vidíte? I utíkat se dá...
A to jsem si říkala, že tenhle blog nebude fungovat jako deníček -_-"

Prodavačky úsměvů; 1. část

16. listopadu 2009 v 10:53 | Akumakirei |  Povídka Prodavačky úsměvů
Za úsměv jediný, má krásná paní,

Kapky deště dopadaly na okno. Stékaly po špinavých tabulkách skla a tvořily si cestičky. Bloudily, až nakonec nalezly svůj cíl - spodní rám, zpuchřelé dřevo, které je hltavě pilo. Najednou se okno otřáslo. Někdo ho spěšně zabouchl a kapičky vody se zachvěly.
Bytem proběhla vysoká žena v dlouhém plášti. Dlouhé vlasy zavlály vzduchem a zůstala po nich stopa květinové vůně. V chodbě zaklapaly podpatky střevíců, jak je hodila před sebe, aby se mohla obout. Tvrdá bota se odrazila od země a zapadla pod rozvrzaný stolek.
Listy zelené rostliny trochu povadly pod náporem nadávek. Rostlina sbalila květy, aby neslyšely ta slova. Nerozkvetlá poupata se škodolibě zavrtěla, když žena třískla dveřmi a pak už byla slyšet jen ozvěna kroků na schodech. Odkvétající lístky květů se smutně zadívaly na spadený stojan vedle dveří, ze kterého zmizel rozbitý deštník.

Jako každé ráno...

11.kapitola - Slza ohně s krví mísená

16. listopadu 2009 v 10:39 | Akumakirei |  Povídka Nepolapitelná mrcha
11.kapitola - Slza ohně s krví mísená

Byla ještě tma, ani nezačalo svítat, ale ona už dávno seděla na římse okna a dívala se ven. Co vůbec mohla vidět? Nic... černo, šedé stíny v oparu mlhy. Stačilo jí to. Víc nežádala. Chvíle klidu, který jí byl často odpírán.
Ušklíbla se. Tvář jemně zacukala, svaly se napjaly. Vzpomněla si na svůj výchovný okamžik. Že zrovna ona poučovala ostatní. K smíchu. Copak může dávat rady? Sama se provinila tím největším hříchem. Zabila. A navádí k tomu další.

Zabít je špatné. Ač to zní jako otřepaná fráze. A ona nezabila jen jednou. Pamatuje si to. Moc dobře pamatuje. Tenkrát to bolelo, co, Akaho? Bolelo. Kdesi uvnitř, kam jsi všechno zavřela.

Slunce jde spát za obzor
a ve věži rozezněl se zvon.
Nocí bloudí smutnej chór,
proč ty slyšíš din dan don.

Motejl a já

14. listopadu 2009 v 17:18 | Akumakirei |  Originální tvorba
Jen na okraj: Byla jsem přemluvena, ať sem dám. Možná to mělo zůstat někde ve složce v počítači a v mé paměti. Ale... nakonec to dávám sem.
Nedivte se zpracování. První osobě, ve které obvykle nepíšu a moc ráda ji nepoužívám, ani těm výrazům... pochopíte při čtení. A má to v sobě pointu. I když to tak nevypadá. Jen musíte trochu zauvažovat. Psala jsem... a psala, nevím, jak jsem na ten konec přišla. A možná je nesmyslný, ale - je tam. A tady na nic nehraju. Jestli chcete, přečtěte, jestli ne, nečtěte. Já to psala pro sebe a chci se s vámi o to podělit. Komu to nevyhovuje, ať se podívá na větu v článku pod tímto a zamyslí se.
Pěkné čtení.

Asonance - Ďáblovy námluvy

14. listopadu 2009 v 1:05 | Akumakirei |  Hudba


Jen dvě věty a jedno jméno.

Kritizovat - to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.
Karel Čapek

Dobrou noc.

Mad World - Gary Jules

10. listopadu 2009 v 23:44 | Akumakirei |  Hudba


Včera jsem na tuhle písničku náhodou narazila... díky ti, Niky, že jsme se o tom zpívání dohadovaly a pak jedna jistá osoba dodala další materiál... Sice si nedokážu představit, jak to zpíval, ale... svět překvapuje každej den.
Co dodat k písničce... všechno je v ní. Pomáhá na nervy po filmu Requiem za sen... tak já si jdu zase malovat po krabici od džusu, další pomeranč chytil tvář...

Pikachu na džusu

7. listopadu 2009 v 21:28 | Akumakirei |  Aktuálně
Tady můžete vidět, co dělám, když jsem s nervama v háji. Smutná a naštvaná. Vážně to pomáhá. A Sabi, tady vidíš, že fotit neumím xD
To v pozadí je moje klávesnice, časopis Epocha, sáček, za kterým svítí modře reprák a to další svítící je obrazovka. Abyste to zbytečně nezkoumali ;) (Já vždycky zkoumám pozadí na fotkách xD)
Pod perexem je větší sranda.

Konec Píšu...

6. listopadu 2009 v 18:48 | Akumakirei |  Aktuálně
jen sen...
Je to tu - konec Píšu, abych žil/a nebo cokoliv jiného. Bylo to do 6.11.2009. Zajímavé... nesnáším časové omezení.
Hope, jsem ti moc vděčná, že jsi se zapojila. Jako jediná. Ostatní; alespoň něco jsem od vás čekala. Cokoliv. Nemusela to být povídka, prostě něco, o co vám jde. No co, už je to fuk. Ale trochu - buďme upřímní - hodně mě to zklamalo. Protahovat to nebudu, podle mě to nemá cenu. Snad jste si uvědomili aspoň něco vy, o to tu šlo hlavně.
Krásná povídka od Hope je k nalezení zde. Moc ti děkuju.
Akumakirei

Malování pískem

6. listopadu 2009 v 18:33 | Akumakirei |  Hudba
U Hope jsem našla neuvěřitelná videa - jak se dá malovat pískem. S jejím dovolením si to dávám i sem, protože je to nádherné.
Videí je samozřejmě víc, další najdete na youtube.com, já jsem si vybrala jen některá. A celkem jsem váhala, do jaké rubriky to zařadit... asi budu muset trošku vylepšit svoje nastavení.
Více videí pod perexem aneb klikněte na Celý článek.